Technika

Queen Mary 2 má ponor deset metrů a nad hladinou moře ční ještě více než šedesát metrů. Taková výška by mohla být problémem při vplouvání do přístavů s mosty, a proto má loď sklápěcí komín.

O pohon se starají čtyři turbínové gondoly, každá o výkonu 21,5 MW, které jsou poháněny dieselelektrickým motorem. Díky jim je tento kolos schopen plout rychlostí až 55 kilometrů za hodinu - a trasu z britského Southamptonu do New Yorku zvládne za necelých šest dní. Dvě gondoly mají pevnou polohu a dvě jsou pohyblivé. Ty nahrazují kormidlo- jejich otáčením se mění směr plavby. Systém je natolik citlivý, že loď tak obřích rozměrů dokáže sama bez vlečných remorkérů přesně manévrovat i ve stísněných vodách přístavů. Přitom k ovládání takového kolosu stačí jediný joystick.

Asi největší technické zázraky jsou ovšem tam, kam se normální cestující nedostane. Tedy ve strojovnách, na můstku a pod palubou. Kapitán Ronald Warwick dokáže pomocí "joysticku" na velitelském můstku otočit loď kolem dokola prakticky na místě, tedy na pouhých 345 metrech. Do přístavů si ani nenajímá remorkéry, protože obrovský kolos může manévrovat lépe než pramice na Vltavě - její motory a otočné šrouby ji dokáží po hladině posunovat v jakémkoli úhlu ve vztahu ke kýlu. Na QM2 si, jak vidno, užije každý, nejen cestující.

Zdroji energie jsou dieselové a plynové turbíny. Ty vyprodukují energii, která by stačila na osvětlení města pro 300 tisíc obyvatel. Na palubě Queen Mary II bylo nataženo 2500 kilometrů elektrických kabelů, instalováno tři tisíce telefonů. Vše, co se týče konstrukce lodi, je dílem počítačů a počítačových modelů - tedy doslova na stisknutí tlačítek klávesnice. Mimochodem, pouhým stisknutím tlačítka byl také 16. ledna roku 2000 pro novou "královnu Marii" slavnostně odkrojen první symbolický plát oceli...

Celý pasažérský informační systém lodi je postaven na bázi plastikových karet, na kterých je vytištěn čárový kód. Tuto kartu dostane každý cestující při nalodění. Je na ní fotografie držitele a umožňuje mimo jiné přístup do povolené části lodi. Na lodi je také nainstalována masivní počítačová síť s řadou redundatních prvků. Ze softwaru jsou například použity serverové systémy NetWare 6 a databáze Oracle. Zabezpečovací i účtovací aplikace a programy pro telefonní služby dodala firma Discovery Travel Systems. QM 2 dokonce využívá i obchodní softwarovou platformu OpenEdge od společnosti Progress Software.

"Queen Mary II je nejdokonalejší a největší plavidlo, jaké kdy brázdilo vlny oceánů," tvrdí jeden z konstruktérů lodě. "Po zkušenostech s Titanikem nechci mluvit o nepotopitelnosti, pro bezpečnost jsme ale opravdu udělali vše." Queen Mary II tak bude mít například samočinně fungující vodotěsné přepážky či mnohonásobně jištěný počítačový systém včasného varování, pracující s údaji ze satelitů. Případnou kru v cestě by měla loď zjistit mnoho kilometrů předem. (Mimochodem, loď má pro každý případ dost míst v pevných záchranných člunech či v takzvaných nafukovacích vorech).

Loď je vybavena i moderním protipožárním systémem. Protipožární dveře v několika vteřinách hermeticky uzavřou ohněm zasaženou oblast.

I když je údajně velmi malá pravděpodobnost, že by se obří loď potopila, nenechali projektanti nic náhodě. Loď je vybavena dvaceti záchrannými čluny, které mají celkově více než dvojnásobnou kapacitu všech cestujících i posádky. Čluny jsou rozmístěny po obou bocích. Počítá se i se situací, že by se loď převrátila na bok a zůstal tak přístup pouze k polovině člunů.